Děti a když jeden z rodičů, nebo oba pijí alkohol – článek ze série DĚTI A VZTAHY V RODINĚ

Nalijme si čistého vína a řekněme si, že ač je to téměř absurdní, alkohol provází děti v řadě rodin od malička. Již po narození dítěte do rodiny “se to jde zapít”. Na rodinných oslavách dospělí v přítomnosti dětí pijí často bez míry, na výletě si po výkonu dáme pivo, k nedělnímu obědu patří jedno orosené, takže děti se setkávají s podnapilými lidmi vlastně běžně. Nerada bych vypadala jako puritán, všichni dobře víme, proč po skleničce dobrého vína či kvalitního piva sáhneme. Jen je vhodné si bez obalu říct, že nás alkohol provází více, než si možná někdy uvědomujeme. Přitom není prokázaný jediný pozitivní účinek alkoholu na zdraví člověka. Společensky je ale tato droga silně přijímána a obhajována. Pokud si s přáteli nedáte pivo či víno, budou se ptát proč, budou vás zasypávat dalšími otázkami a budou vás dál vystavovat tomu, že se musíte vlastně obhajovat. To se u jiné společensky akceptované drogy nestane. Nekuřáka ke kouření nikdo nepřemlouvá.

Je samozřejmě rozdíl v míře pití. I pokud pijeme alkohol výjimečně, k nějaké události, je vhodné nenastavovat to dítěti jako normu. To, co rezonuje společností, a je to tak správně, je pití nealkoholických piv dětmi. Kromě toho, že v nealkoholických pivech je často stopové množství alkoholu, který poškozuje správný vývoj mozku dítěte, zvykáme děti na pití piva jako společenského nápoje od raného věku. Psychologický efekt je obrovský a neměli bychom ho podceňovat.

Opravdu velký problém nastává v rodinách, kde je alkohol na denním pořádku, a zvláště pak tam, kde míra překračuje hranice. Chování opilého člověka je pro dítě naprosto nečitelné. Neví, jakou emoci bude rodič projevovat – bude mít dobrou náladu a hlasitě se smát? Co když se to pak ale rychle změní a bude křičet? Co když upadne? Usne a nepovede se ho vzbudit? A znovu jsme u tématu strachu a nečitelnosti. Plus zde ještě hraje roli opuštění. Opilý rodič se o dítě pravděpodobně nezvládne dostatečně postarat, v rodinách alkoholiků často starší děti přejímají péči o své sourozence.

Toto téma je velmi široké, stejně jako ostatní by vystačilo na samostatný článek (knihu, studii, dokumentární seriál). Ale stejně jako každý příklad má své řešení, tak i každá situace jde vyřešit. Jen někdy není v silách jedince, aby si pomohl sám. A říct si o pomoc, to není slabost. Je to naopak projev obrovské síly.

napsala Mgr. Bc. Hana Žáčková, psycholožka a psychoterapeutka dětí a dospívajících, poradkyně pro rodičovství